Křišťálový les

10. prosince 2013 v 17:53 | Caroline |  Stories ...

Křišťálový les

"Za chvíli dorazí ..." doufám. Jak dlouho tady už čekám ? Deset, dvacet minut ? Nejraději bych si lehla do trávy, tu ale zakryly vrstvy sněhu a já nepotřebuji být hned promáčená. Svítí slunce a předem cítím vůni horského vzduchu. Tak jemnou, bez jediné chyby. Ve skutečnosti ale sedím na lavičce v městském parku. Z kapsy mé nové bundy vytahuji mobil a snažím se dovolat Claire. Marně. Amy mi to ale zvedla a dozvídám se, že na výšlap půjdu jen já, ona a naneštěstí i její mladší sestra Izzy. Skvěle. Už vidím, jak se s ní zase hádám. "Mamka mě bez ní nechtěla pustit" vysvětluje rychle Amy "a Clarie stejně jela se svou rodinou na víkend do Alp." Typické - mě o tom sama říct nemohla !? V poslední době nevycházím moc dobře se všemi lidmi kromě Amy, mé nejlepší kamarádky už od první třídy. Znechuceně vstávám a vydávám se jí naproti.

"Konečně tě vidím!" křičí na mě z dálky a já k ni běžím s úsměvem a otevřenou náručí. Je o rok starší než já, ale vůbec tak nevypadá. Zrzavé vlasy ji splývají na ramena a její modré oči se doslovně třpytí radostí. Typla bych ji tak na sedmou třídu, přitom chodí do devítky. A její ségra ? Je to úplná kopie Amy. Tedy má trochu tupější nos a hloupý výraz v tváři. Jinak jsou ale stejné.
"Co budeme jako dělat?" ptá se Izzy.
"Jedeme přece na hory." Odpovídám ji unaveně.

Zanedlouho sedíme ve vlaku a povídáme si o všem možném. Hrozně se těším na to, až Zasněženou horu zase uvidím a vím, že se Amy taky nemůže dočkat. A proč se jí říká zrovna zasněžená ? Protože je na ní sněhu každou zimu nejvíce a když na ni vylezete, tak pak můžete jet dolů na speciálních bobech, které si i my chystáme vypůjčit. "Už tam skoro budeme!" vypískne Izzy. I ona teď už ví, co nás čeká.

Vystupujeme z vlaku a hned se rozhlížíme po okolí. Hora, na kterou hodláme vyjít je ze všech největší, ale já věřím, že to zvládneme. Z jedné strany ji pokrývají bílé lesy a s té druhé je holá. Ukrytá pod sněhem jako vše ostatní kolem nás.

Vyrážíme. Konečně. Stoupáme stále výš a výš. Pořád si máme o čem povídat. Chvíli jdeme loukou, chvíli zase lesem. Křišťálovým lesem. Tak mu všichni říkáme od doby, co to Amy vymyslela. Kouzelně to tady voní.

"Srna!" vykřikne Izzy a tím ji i vyplaší. Běží směrem, kde srna utekla. Nikdy jsem tady žádnou neviděla. "Vicky," stihne na mě zařvat Amy "musíme jít za ní !" Pak ale zmizí někde v lese. Otáčím se a už ji nevidím. Věděla jsem, že bude Izzy dělat problémy. Mám tady počkat než se vrátí ? Ne. Půjdu z lesa pryč na louku a snad je uvidím. Vrrr. Nikde nejsou. Dělá se čím dál větší kosa. Nepotkávám ani jiné turisty a začíná mě to štvát. Co teď ?

Konečně jsem je našla. Nejraději bych je hlasitě upozornila, že jsem tady a že už musíme vyrazit. To teď ale nejde. Stojí pod šeptajícími stromy a kolem nich se shlukly srny. Ne jenom srny. Amy právě hladí statného jelena po nose, na kterém sedí Izzy. Ona sedí na jelenovi ! Opatrně se k nim vydávám. "Ahoj" zašeptají společně. "Ahoj," odpovím jim "jak to že k vám přišli ?" Amy vytahuje z kapsy mrkev. Aha. Tak teď už to chápu. Ale odkud ji vzala ?

"Jsou krásné, že ?" ozve se najednou a já vyskočím leknutím. Usmívá se na mě starší pán. Zřejmě myslivec. Už je jasné, kdo jim tu mrkev dal. "Se srnami tohoto nekonečného lesa se setkávám už dost slušných let. Nebojí se mě." pokračuje ten někdo v béžové kamizole. Ani se mi nepředstavil. Podívám se na něho tázavým pohledem. Nějak extra se mi nelíbí, že zde přišel - i když srny jsou opravdu nádherné. Taky jednu právě hladím a opírám se přitom o vysoký smrk. No alespoň nám poradí cestu. "Kudy máme jít dál ?" ptám se ho konečně.
"Doprovodím vás až nahoru. Nejste daleko od cíle a já znám pár zkratek. Potřebujete se ohřát v horské chatě." Má pravdu. Čím nejdříve tam musíme být, protože nám všem je pořádná kosa a to vidím hlavně na Izzinych tvářích. Nechtějí se jí ty nádherné zvířata opustit. Chytám ji za ruku a jdeme za Amy která se dává do konverzace s myslivcem.

V chatě mi je pořádné teplo. Ještě víc když jsem si objednala horkou česnekačku. Ostatní se zakusují do sýrové zapékanky. Musí být taky dobrá. "Já už půjdu," ozývá se pan zelený (myslivec) "a vy byste měli zachvíli taky vyrazit. Začne se stmívat." Loučíme se s ním a já si uvědomuji že jsme ztratili hodně času v lese. No nevadí. Vyrážíme na další část dobrodružství.

"Ne. Sama nepojedu!" prohlašuje rozzuřená Izzy. Amy totiž chtěla jet na bobech, které jsou maximálně pro dva se mnou. Další problém. A to jsem si myslela, že se změnila.

"Jupí!" slyším za sebou Izzy. Ano. Jinak to nešlo a tak jede s Amy. A s kým tedy jedu já ? S nikým. Jedu sama. Ale moc mi to nevadí. Můžu si zatáčet jak chci a jet libovolnou rychlostí, zatímco musí holky brzdit kvůli strachu Izzy. Místo, z kterého sjíždíme naštěstí není vůbec strmé a urychlíme si tak polovinu namáhavé cesty dolů.

"Byl to opravdu skvělý výlet." souhlasí se mnou Amy, když už sedíme ve vlaku.
"Chtěla bych si to zopakovat." sním.
"To jo." ozývá se Izzy, o které jsem si myslela, že spí. No možná ji mám přeci jen trochu ráda.


Animal,Beautiful,Cute,Deer,Snow,Winter - inspiring picture on PicShip.com

Tuhle povídku jsem napsala hlavně do této soutěže Cadd, ale i pro zábavu.
Psaní mě začalo v poslední době hodně bavit. :)
Budu ráda, když mi povídku ohodnotíte a vyjmenujete i chyby. Těmi se totiž člověk učí. ;)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Tvoje oblíbené roční období ?

Jaro
Léto
Podzim
Zima

Komentáře

1 Cadd- moodiness.blog.cz Cadd- moodiness.blog.cz | Web | 10. prosince 2013 v 20:13 | Reagovat

Moc pěkná povídka, díky, že ses mé soutěže zúčastnila. Mám moc ráda česnekačku :D

Máš tam trošku pravopisných chyb, ale to až tak nevadí.... Moc dobře se mi četla ;)

2 Caroline Caroline | E-mail | Web | 10. prosince 2013 v 20:16 | Reagovat

[1]: Díky :) Jo taky ji mám ráda :D
Jo - pravopisné chyby tam mám - hlavně mám problém s tím, jestli tam bude "ji" nebo "jí" :D

3 Rose♥ Rose♥ | Web | 11. prosince 2013 v 11:16 | Reagovat

Ty píšeš tak nádherné povídky...
Moc se těším na další! :)

4 Jerry Jerry | Web | 11. prosince 2013 v 13:30 | Reagovat

Moc krásná povídka!!

5 Caroline Caroline | E-mail | Web | 11. prosince 2013 v 19:32 | Reagovat

Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama